Leukémie - bílá nemoc - svět plný strachu
Leukémie nebo také "bílá nemoc" je nádorové onemocnění postihující tvorbu krve. Projevuje se zmnožením bílých krvinek. Bílé krvinky v důsledku nemoci nekonají svou funkci, mnohdy nefungují vůbec, nebo tělu spíše škodí.
Leukémie je zákeřná, nenapadá totiž jen určitou část těla, ale kvůli postižení složek krve, je roznášena oběhem do všech částí těla a způsobuje tak mnoho vedlejších problémů.
Hlavní příčina vzniku leukémie není jasná. Vznik onemocnění ovlivňují určité, spíše vzácné, virové infekce. Vystavení se ionizačnímu záření, vliv určitých chemikálií. Obecně mají k tvorbě tohoto nádorového onemocnění větší dispozice lidé s genetickou vadou, např. s Downovým syndromem. Určitými faktory může být i kouření, které je běžně karcinogenní a dále také věk. Je prokázáno, že chronická leukémie je nejčastější u lidí straších padesáti let.
Leukémii dělíme na akutní a chronickou, dále potom ještě podle typu buněk, ve kterých jako prvních došlo k tvorbě nádorových buněk na lymfatickou a myeloidní.
Akutní leukémie se projeví v průběhu dnů či týdnů. Kostní dřeň netvoří dostatek krvinek a krevních destiček, v důsledku toho se nemocní cítí stále unavení. Mají skutečný nedostatek energie, jsou bledí. Kvůli nedostatku krevních destiček se může často objevit krvácení z nosu či dásní, tvorba modřin bez předchozího úderu či poranění, nebo také tvorba tzv. petechií – červených teček na pokožce. Leukemické buňky se mohou hromadit i v míšních – lymfatických uzlinách, ty jsou pak citlivé na dotek, velmi dobře viditelné – nahromadění ve slezině způsobuje například velmi silné křeče a bolesti břicha. Tento typ leukémie je ovšem většinou léčitelný, zpravidla chemoterapií, radioterapií nebo transplantací krvetvorných buněk.
V případě chronické leukémie, která se rozvíjí pomalu, je pacient dlouhou dobu bez příznaků. Bohužel kvůli tomu se choroba často stihne rozšířit ve velkém rozsahu a rakovina bují v celém těle. Tento typ leukémie se velmi nesnadně léčí a mnohdy bývá zhoubný. První příznaky se mohou objevit až po několika letech, bývá to většinou nebolestivé zvětšení lymfatických uzlin, noční pocení, velké úbytky váhy, slabost, častá únava, nedostatek energie, dušnost, bušení srdce. Chronická leukémie většinou postihuje převážně osoby nad 55 let.
Při diagnostikování leukémie je většinou zahájena léčba chemoterapií a případnou transplantací krvetvorných kmenových buněk - jejich zdrojem může být kostní dřeň a periferní nebo pupečníková krev. Období léčby je pro nemocného velmi náročné, je důležité řídit se přesnými pokyny ošetřujícího lékaře.
Často je doporučováno vyhledat dlouhodobější pomoc psychologa či psychoterapeuta.
